Kdo jsem?

Také někdy uleháte s pocitem, že přesně víte, kam míříte, kdo jste a těšíte se na ráno? A přeci se ráno někdy vzbudíte s pocitem, že vlastně vůbec nic nevíte? Nevíte kdo jste, když se na sebe díváte do zrcadla? Mám to podobně, někdy tak a někdy onak. Asi je to přirozená součást života.

Mám potřebu se vám představit, i když si často ten obrázek už děláme na základě svého pocitu a tak by to možná ani nebyla nutnost. Rozhodla jsem se to pojmout trochu jinak. Sama sobě položit otázky a odpovědět, bez cenzury.

 

Barů, kdo jsi?

Jsem trenérka, holistická poradkyně, podnikatelka, ale také přítelkyně, kamarádka, dcera i ségra, ale především jsem žena. Občas jsem ženou víc, občas zase méně. Neustále balancuji na hranici role muže a ženy, nejen v pracovním životě, ale také v tom osobním. Nikdy bych toto nepřiznala nahlas a momentálně v tom cítím sílu a potřebu.

Ženy už konečně potřebují vidět vzájemnou zranitelnost, která se naší společnosti týká a týkat vždy bude. Životy kolem nás, včetně toho našeho, nejsou dokonalé a myslím, že dokonalé je ani nechceme.

 

Jak si se dostala ke své práci?

Nikdy by mě nenapadlo, že propadnu zdravému životnímu stylu, i když jsem vždy měla blízko ke sportu a pohybu. Studovala jsem střední školu podnikatelskou a už tehdy si představovala, že budu chodit do práce do banky, s kabelkou a podpatky. Kabelku jsem vystřídala za ledvinku, podpatky za tenisky a nafoukané vlasy za culík. I přesto, že jsem vystudovala obor ve financích, blízké mi jsou maximálně na účtě.

Zkrátka to co dělám, mi spadlo do klína, chytla jsem se příležitosti a každý den jsem za svojí práci vděčná. Od provozu posilovny, postupně přes trénování a nakonec před holistické poradenství, jsem se dostala do role koučky a průvodce.

Nedržím se vždy přesných koučovacích postupů, systému, pouček. Ženy potřebují pozornost, naslouchání, vnímání. Občas potřebují odpovědi, občas jiný pohled a někdy opravdu stačí pouhé mlčení a plná pozornost.

Neslibuji zázraky, ani šťastný život do konce života. No slibuji otevření cesty za jiným vnímáním života, myšlenek, příležitostí.

 

 

Proč pořád balancuješ mezi ženskou a mužskou rolí? Neměla by si mít tuto fázi už vyřešenou?

Nejsem super-žena, nejsem ani super-výjimečná a už vůbec nejsem stroj. V životě nás ovlivňuje mnoho aspektů, od výchovy, povahy, emocí, genů, vědomí či nevědomí, vzdělání. Těch aspektů je tolik, že všechno vždy propojit zcela ve vaší intuici je náročné. Často se necháme ovlivnit, měníme se, naše názory se mění a je to přirozený proces vývoje člověka, který je velmi důležitý.

Přiznám si, že jsem horká hlava, přeci jenom mě ovlivňuje nejen slovenská, ale i maďarská krev, možná je to také moje obrana. A tak balancuji, někdy v práci, jindy zase ve vztahu ke svému partnerovi, jindy zase ke kamarádce. Hledám v čem se cítím sama sebou, co je mi příjemné, či nepříjemné, ale také zvažuji abych neublížila nejen jiným, ale i sama sobě. Myslím, že mi dáte za pravdu, že toto je někdy sakra těžké vychytat a vybalancovat.

Pamatujte, každý má tu harmonii jinde. Pro každého znamená ženská a mužská role něco úplně jiného, protože přesná definice neexistuje.

 

O čem si vždy snila? Splnila sis tyto sny, přání?

I já si občas říkám, že všechny ty věty jako jsou, vizualizace, afirmace a podobné, pro někdo tedy ezo věty, jsou nefunkční. Omyl. Před několika lety jsem vysolovala a představovala si, že budu psát blog, předávat myšlenky dále a hele, ono se to opravdu po několika letech děje. Pamatuji si že povídám mému klukovi: “týjo kluku, mě by se asi líbila někdy něco učit lidi, předávám ty moje vědomosti a zkušenosti zase dál”. A hele ono se to zase děje!

Chápete to? Funguje to, stačí mít čistý záměr, myslet do vážně a od srdíčka a především pro to něco dělat. A tak učím ženy zdravému životnímu stylu, ale s ohledem na jejich individualitu. Učím ostatní ženy cvičit, pořádám workshopy a semináře, a mnohem více.

Ale největším snem vždy bylo mít po boku partnera, který vám bude po boku nejen v nejhezčích chvílích, ale především v těch nejtěžších. To se mi splnilo, ale vztah není procházka růžovým sadem. O vztah musíte pečovat, každý jeden den.

Začněte s vizualizací, představujte si jak už něco máte, jak už to funguje, jaké u toho máte pocity a ono se to opravdu stane. Není důležité za jak dlouho, ale důležité je, po následně pro to budete dělat. Držím vám palce, protože ty pocity stojí za to!

 

Jaké jsou tvoje plány do budoucna, nejen pracovní, ale i ty osobní?

Přiznám se, že v online světě jsem se našla teprve díky spolupráci s Luckou, která mi pomohla vidět to, co já jsem měla před nosem a i přesto to neuměla uchopit. Dodala mé myšlence to správné sebevědomí. Tak už nemám potřebu dělat všechno a vlastně nic. Nastavila jsem si jasné cíle a moje silné stránky, které budu předávat dál ženám v online světě, pouze prostřednictvím skupinového koučinku, mentoringu a jednoduchých e-booků.

Lucka zrodila především v mé hlavě myšlenku, že je čas napsat velmi osobní knihu, které doufám, bude velkým pomocníkem každé z vás.

Je čas si také přiznat, že nemládnu a trávit 12 hodin ve fitku už není tak naplňující život. Rozšiřuji tým žen kolem sebe a plány pro rozvoj posilovny jsou jasné. Zvětšit, přidat venkovní workout hřiště, přidat plnohodnotné a zdravé jídlo. Po pracovní stránce je toho opravdu dost, ale v osobním životě jsem velmi skromná.

Konečně se stěhujeme do baráčku, do své oázy klidu, plné kytek, světla a dřeva. Chodí nám často otázky mířené na děti a i když je oba chceme, momentálně to není priorita. Těšíme se až se po práci posadíme na gauč, dáme si dobré jídlo a budeme se dívat do hořícího krbu. Rádi cestujeme, ale i v tomto ohledu jsme velmi spontánní.

Jsem velmi ráda, že jsem se v poslední době opravdu naučila nebýt moc v minulosti ani budoucnosti Beru život tak jak zrovna přichází. Je to neskutečný pocit klidu. Nemyslím tím, že vás nikdy nic nerozhází, pouze víte, že to tak všechno má být. Je to nový a zajímavý pocit. Dokonce si troufám říct, že je to pocit štěstí.

 

Instagram: @barboradavidova