Blog

Barů
učitelka pohybu

Učitelka pohybu | Michaela Jurík

Další úžasný rozhovor s mojí první klientkou Miškou. Miška je učitelka mnoha tváří, i proto ji říkám učitelka pohybu. Naše spolupráce je dlouhodobá a společně jsme prošly cestou konzultací i online programem Just 4 woman. Troufám si říct, že naše pravidelná komunikace už je na kamarádské úrovni.

NECHTE SE INSPIROVAT UČITELKOU POHYBU.

Míše je 32 let a už několik let pracuje jako učitelka volno-časových aktivit. Externě také učí na střední ekonomické škole a svoje zkušenosti předává momentálně také jako lektorka ve fitku v Českém Krumlově. Pojďte si přečíst její pohled na školní systém, odpočinek i život.

 

1. MIŠKO, JSI NEUVĚŘITELNÁ ŽENA NABÍTÁ ENERGIÍ A MYSLÍM, ŽE VŠECHNY ČTENÁŘKY BUDE ZAJÍMAT, KDE SE TO V TOBĚ BERE. CO TĚ TOLIK NABÍJÍ, CO TI ZARUČENĚ ZVEDNE NÁLADU? PŘECI JENOM PRÁCE UČITELKY NENÍ JEDNODUCHÁ.

Upřímně? Já ani nevím a taky by mně to zajímalo. Určitě v tom velkou roli samozřejmě hrají právě děti, které učím. Od dětí si beru spoustu energie. Což je vlastně paradoxní, protože někdy má člověk chuť se vším praštit a jít dělat do továrny. Ale to si myslím, známe všichni z každé práce.

Obecně mně nabíjí i lekce ve fitku. Lidi, kteří chodí cvičit, ale stejně tak studenti ve škole. Paradoxní je, že v tomto prostředí jsem schopná být relativně emočně stabilní. Ale i já mám někdy den, že bych zabila prvního, kdo se vám dostane pod ruku.

Systém školství není úplně z mého pohledu koncepčně správně nastavený. Velkou míru práce také trávíme za počítači a to je pro mě úmorný. Veškeré novely mění málem každý týden a je náročné na to všechno ihned reagovat. Také například pořádání akcí a vystoupení, je sice na jednu stranu pozitivní, ale ve výsledku je průběh hodně náročný a velmi stresující.

 

2. JE NESKUTEČNÉ VIDĚT, ŽE PRÁCE UČITELKY TĚ NAPLŇUJE. JSOU TO TY DĚTI, KTERÉ TĚ NABÍJÍ, NEBO POTŘEBA UČIT ZÁBAVNÝM ZPŮSOBEM? ZÁROVEŇ MĚ VELMI ZAJÍMÁ, ZDA SI MYSLÍŠ, ŽE ČESKÝ ŠKOLNÍ SYSTÉM JE NASTAVEN OPTIMÁLNĚ VŮČI DNEŠNÍ DOBĚ. OBĚ VÍME, ŽE TATO DOBA JE VELMI HEKTICKÁ A STRESUJÍCÍ I PRO DĚTI.

Rozhodně mě baví se sama vzdělávat a pak nově nabité informace předávat dětem či studentům/ studentkám dál. Nejlepší na tom je, když pak vidíte tu čistou radost, kterou z toho mají. Nejde o dokonalost, nebo o dokazování si ega. Začala jsem učit už při studiu, takže momentálně mám za sebou cca šestiletou praxi. Za tuto dobu jsem pochopila, že se mohu podílet na sebevědomí dětí.

Velmi mě baví vidět například slečnu, která má začínající problém s nadváhou a která k tělocviku neměla žádný vztah, jak se postupně zlepšuje a jak jí to baví. Nebo když vidím zářící oči dětí, které se naučí kotoul bez pomoci. Je to neuvěřitelný pocit.

Školení systém určitě nějaké své předpoklady má. Pro mě jako učitelku je ale velká škoda, že se snaží studenty, žáky, žákyně škatulkovat. Každý z nás vynikáme v něčem jiném a je obzvlášť důležité objevovat a rozbíjet potenciál. Není správná cesta rozdávat pětky za to, že neuběhnou 200m. Je důležité děti motivovat a podporovat, aby si našly zdravý a kladný vztah ke svému tělu.

 

3. JAKÉ JSOU TVOJE CÍLE V PROFESI UČITELKY A V OSOBNÍM ŽIVOTĚ? ČEHO BY SI CHTĚLA DOSÁHNOUT? ZÁROVEŇ MĚ VELMI ZAJÍMÁ OTÁZKA, ZDA TY SAMA PLÁNUJEŠ DĚTI, KDYŽ S NIMI PRACUJEŠ KAŽDÝ DEN. MIMOCHODEM, PRACUJEŠ RADĚJI S DĚTMI, NEBO DOSPĚLÝMI?

Od září začínám studovat instruktora tance. Vždycky jsem chtěla tančit a teď je ta síla a čas věnovat se sama sobě. Jak píše Petr Casanova, není důležité jak je život dlouhý, ale jak je naplněný. S tím vším co se mi událo v životě, je momentálně přesně toto to nejdůležitější. Žít život podle sebe, jak já chci. Ne to jak je správně podle okolí.

V rámci pracovního života nevím. Práce s dětmi je skvělá, ale jednou v budoucnu bych se chtěla více zaměřit na taneční sféru.

V osobním životě se přiznávám, že ho zrovna nechávám plynout a s tím souvisí i děti. Pokud přijdou, tak přijdou, ale pokud ne tak se z toho nehroutím.

 

4. V ČEM TĚ DĚTI JAKO UČITELKU DOKÁŽOU INSPIROVAT? POKUD TY SAMA ZE SEBE VYDÁVÁŠ SPOUSTU ENERGIE, JAK SI DOPŘÁVÁŠ ODPOČINEK? MYSLÍM, ŽE JE TĚŽKÉ NAJÍT BALANC MEZI PRACÍ A PÉČI O SEBE SAMA.

Děti mě fascinují v tom, jak jsou bezprostřední. Děti když něco chtějí, tak si zatím jdou, to my dospělí už bohužel často neumíme. Baví mě jak jsou děti ještě čistý a úplně nezničený tím naším dospěláckým životem. Je příjemné pracovat s jejich energií, která je čistá a bezmezná. Život je ale takový, že i děti potřebují dobíjet baterky a tím nás dospěláky často unavují.

No s tím relaxem to bylo těžké, ale učím se to. Celý můj život jsem vždy dávala energii já ostatním a podřizovala jsem se. Pak jako kdyby přišel blesk z čistého nebe a všechno se najednou obrátilo. Uvědomila jsem si, že život máme jen jeden a promarnit ho, či být jenom „hodné děvče“ taky nejde. My ženy bychom měly pracovat sami na sobě a rozvíjet se.

Často nás pak v životě potkává situace, kdy se to okolí nelíbí a z našeho života odejdou. Nebo naopak se po té cestě vydají společně s námi. To je ale přirozená součást života.

CO VŠECHNO SE MUSÍ STÁT, ABY SI ČLOVĚK UVĚDOMIL SVOJÍ HODNOTU?

Je až úsměvné co všechno se musí člověku stát, aby si uvědomil svojí hodnotu. Já třeba neustále pracuji s tvým webem, protože mi dodává tu touhu a motivaci jít dál. Nyní se snažím pracovat sama na sobě. Pokouším se každý den přečíst aspoň 10 stránek. Věnuji se knihám, který zajímají mně a ne mé okolí. Následně to svému okolí mohu jednoduše přetlumočit a třeba jim i pomoci.

Relaxuji paradoxně i při úklidu. Tento rok jsem to dokonce pojala tak, že to co jsem neměla déle jak rok, šlo pryč. Snažím se scházet s lidmi, s kterými je mi příjemně a vím, že si pouze neberou, ale i vrací. Neřeším věci, které nemohu změnit a snažím se být teď a tady. Celý tento proces je běh na dlouhou trať.I když někdy dojde k tomu, že sejdu, tak se postupně a po malých krocích snažím vracet zpět. Nespěchám na sebe a to je pro mě ten největší úspěch.

 

5. CO BY SI CHTĚLA VZKÁZAT ŽENÁM, KTERÉ ČTOU TENTO ČLÁNEK? A CO BY SI PŘEDEVŠÍM CHTĚLA VZKÁZAT SOBĚ?

Postava, jídlo a pohyb není to, kolem čeho se váš život točí. Je to o spokojené hlavě a tím budete mít i spokojené tělo. Zahoďte předsudky o tom, co kde máte nebo naopak nemáte.

Každá jsme krásná a každá jsme zajímavá a to z nás tvoří naše individuální osobnosti. Věnujte se sami sobě, choďte na kosmetiku, ke kadeřnici, zaběhejte si, či si čtěte, malujte, ale hlavně budete spokojené vy. Následně bude spokojené i vaše okolí. Vymezujte si svoje hranice, hledejte svoje limity a chybujte, protože to z vás dělá zkušenější a sebevědomější ženy.

Sama sobě bych chtěla vzkázat: Mí jsi silnější než si myslíš. Je v pořádku brečet a chápat své emoce. Každý pád v životě je v pořádku, protože ten Ti má ukázat cestu a něco si ze všeho vzít. Jsem na Tebe pyšná, kam až jsi došla. Jdi stále po té cestě, ale klidně pomalu, a klidně se někdy zastav.

 

Jsem velmi pyšná na to, jakou cestu Míša ušla. Děkuji za inspiraci pro mě, i další ženy. Nevzdávejte to.

https://www.instagram.com/michel_jrk/

sdílet

komentáře

Leave a Reply

Your email address will not be published.

potkejme se na instagramu

@barboradavidova

+ 420 776 053 926

barudavidova@seznam.cz